Obsah

Úvod 1
Analytická část 1
Charakteristika obce 2
Krajina a životní prostředí 3
Obyvatelstvo a hospodářství 6
Technická a dopravní infrestruktura 8
Vybavenost 9
Správa obce 9
Východiska pro návrhovou část 10
SWOT analýza 10
Potenciály 11
Anketa 13
Návrhová část 14
Propojení a širší vztahy 15
Místa ve městě 21
Místa ve městě 22
Bloky panelových domů 26
Další místa ve městě 43
Potenciály lázeňství a hornictví 49
Vizuální identita města 58
Místa v okolí 59

Analytická část

Území

Širší vztahy

Město leží ve frýdlantském výběžku až za hřebenem jizerských hor. Ty jej oddělují od od zbytku republiky, což vytváří zajímavou a velice netypickou polohu. Nejbližším větším městem je Frýdlant (7500 obyvatel), ležící asi 10 km západním směrem, který je centrem celého výběžku. Relativně nedaleko je také krajské město Liberec s veškerou vybaveností. Nové město není však orientováno pouze na české území. Velice blízko se nachází také polské a německé hranice. Blízké lázeňské město Świeradów-Zdrój  na polské straně rozšiřuje nabídku služeb a mimo jiné je zde také lanovka na vrcholy Jizerských hor. Velice blízko se také nachází další města, například Mirsk. Důležitým, dnes Německo – polským městem je Zhořelec a na německém území Zittau. Nové Město pod Smrkem můžeme tedy vztáhnout ke třem územím, což je stav v historii dlouhodobý, i když se území měnila. Právě blízkost všech tří zemí a jejich historická stopa je důležitým prvkem, kterého by město mohlo využít.

Katastrální území města je rozděleno na tři části. Nové Město pod Smrkem (706523) s plochou 997 ha, Ludvíkov pod Smrkem (706515) o ploše 1370 ha a Hajniště pod Smrkem (706507) s plochou 525 ha.

Širší vztahy

Krajina a příroda

Krajina je pro samotné sídlo velice důležitá a všudypřítomná. Díky pravidelnému založení je jednotlivými ulicemi vidět na okolní kopce a člověk je tak vždy v kontaktu s krajinou. Nové Město se nachází v kotlině, která je z jihu ohraničena Jizerskými horami, ze severu Jindřichovickým hřebenem a sedlem na hranicích s Polskem, to je vymezeno Andělským vrchem a Raptickou horou. Město leží v nadmořské výšce 465 m.n.m. což je sice vzhledem k Jizerským horám relativně málo, ale stále se jedná o relativně chladné místo. Naopak to ukazuje velký výškový rozdíl mezi městem a nedalekou nejvyšší horou Jizerských hor – Smrkem.  Tato strmost na jihu je v kontrastu s mírněji zvlněnou krajinou do ostatních směrů. Město je obehnáno lesy a pouze směrem na západ je krajina otevřená do otevřenější krajiny s typickými vegetačními prvky.

Ulicí Ludvíkovská také vede hranice CHKO Jizerské hory. Oblast určuje využití a ochranu této části území a zajišťuje její hodnotnost a udržitelnost. V otevřené krajině jsou velice důležité jednotlivé potoky a jejich průvodní zeleň, také síť cest a další prvky, které zpestřují krajinu. Mírně zvlněná krajina je také následkem přítomnosti kontinentálního ledovce, který relativně nedávno krajinu silně přetvořil. Přinesl sebou také různé sedimenty a kameny, které jsou v krajině nepůvodní. Na jih od města se nachází pásmo bohaté na nerostné zdroje, které dalo městu vzniknout, nicméně dnes naštěstí není pro dnešní těžbu atraktivní.

Důležitým prvkem jsou lesy, které se především v nedávné době hodně přeměňují. Dříve to bylo zmonokulturněním lesa a následnou kalamitou, dnes jde o kůrovcovou kalamitu. Lesy byly dříve smíšené a jejich skladba se různila podle orientace a polohy což by mělo být být v budoucnu respektováno. Lesy jsou důležité pro funkčnost krajiny, zadržují vodu a pomáhají vsakování do spodní vody.

Životní prostředí

Stav životního prostředí  je zde silně ovlivňován ochranou v rámci CHKO Jizerské hory, ale také druhem krajiny, která je spíše využívána k pastvě případně je zastavěna nebo se jedná o pozemnky plnící funkci lesa. Dalším rozsáhlým chráněným územím na katastru je Přírodní park Peklo. Velká část půd v rámci půdního fondu není zemědělsky obhospodařovaná a také jí nehrozí eroze. Není zde větší hluková zátěž a zároveň velké znečištění ovzduší. Největší problém představují lesy jak již bylo v textu zmíněno. V obci se nachází několik ploch brownfieldů  z nichž nejvýznamnější je areál bývalé Textilany. Protéká jím Lomnice a areál nabízí velký potenciál k rozvoji města ať už nabídkou pracovních míst nebo lepšího propojení a fungování města

Analýza výškopisu

Druhé vojenské mapování - 1836 - 52

Historie

Nejstarším sídlem v katastru města je Ludvíkov pod Smrkem, který zde byl již během 14. století a byl založen německým obyvatelstvem součástí vlny osidlování za Přemysla Otakara II. V polovině 16. století, kdy byla na blízkých kopcích objevena ložiska cínu a jiných kovů se tak obec stala zázemím pro horníky a život se zde začal proměňovat. To vedlo k založení Horního Českého Nového Města roku 1584 Melchiorem z Redernu, majitelem frýdlantského panství. Město rychle získalo důležitá práva, která umožnila jeho rozvoj, který probíhal podle jasného urbanistického plánu.

Iniciační skici stabilního katastru -1843

Město se během času průběžně rozrůstalo (pomineme li dobu rekatolizace) a vždy zde žila naprostá většina Němců. Hornictví, které bylo důležité pro založení města se rozvíjelo jen velice krátkou dobu cca 1580 až 1615, tou dobou zde bylo až 60 štol. Do 17. století ještě těžba probíhala ve velkém rozsahu, ale postupně se stávala ztrátovou. Dlouhou dobu se některé doly udržovaly v provozu kvůli  právům horního města. Následné pokusy o obnovu těžby se vždy setkaly s nevýhodností. Obyvatelé se přeorientovali z hornictví na jiné druhy obživy – práci na pilách, přádelnách a plátenictvím. Z toho vznikla největší doména Nového města – textilní průmysl, jehož hlavními představiteli byla rodina Klingerů. Továrna byla velice významná a zapříčinila největší rozmach města. Mimo textilního průmyslu zde fungovala výroba porcelánu, kovovýroba nebo brusírny. V průběhu času se samozřejmě hospodařilo na okolních polích a pastvinách, především okolo Ludvíkova se také dařilo sadařství. Pro hornictví i průmysl bylo také důležité dřevařství.

V 19. a 20. století vznikalo mnoho spolků. Můžeme zmínit Okrasný a zkrášlovací, který se například zasloužil o postavení staré rozhledny na smrku. Dále například Tělovýchovný spolek, Hasičský sbor a také kulturní spolky – pěvecký a divadelní. Na přelomu století v roce 1900 bylo také rozhodnuto o změně názvu města na Neustadt an der Tafelfichte. Po první světové válce zde vznik Československa nebyl uznán a došlo k vojenské intervenci. Před druhou světovou válkou bylo Frýdlantsko samozřejmě součástí Sudet a po válce došlo k odsunu Němců a nastěhování nových obyvatel – vykořenění místa. Dalšího rozvoje se dočkala textilka, dnes známá jako Textilana, která živila velké množství obyvatel města. Utlumování provozu po revoluci a uzavření továrny znamenalo pro mnoho lidí velké finanční problémy. Novou snahou o vnesení energie a pracovních míst je rozvoj turismu, který je zaměřen především na cyklistiku v podobě singletracků v okolních lesích.

Důležité osobnosti

Ignaz Klinger (1814 – 1872)

Byl asi nejvýznamnější postavou pro Nové město. Postupně zde vybudoval prosperující textilní továrnu a založil tak podnik, který zajistil rozvoj města po velice dlouhou dobu. V jeho práci pokračovaly Ignazovi synové.

Jacob Sachs (1544 – 1614)

Silně se zasloužil o rozvoj města v době prosperity hornictví. Na jeho popud byl vystaven kostel sv. Kateřiny, městské mlýny a vodovod.

Gottfried Menzel (1898 – 1879)

Byl farářem v Novém Městě ale mimo tyto povinnosti se věnoval studiu fauny a flóry, počasí, ovocnářství, přírodnímu léčení. Také cestoval do Ameriky kde se věnoval studiu a pomáhal vystěhovalcům. Byl vyznamenán za svou badatelskou a publikační činnost.

Rodina Mazelů

Známá především kvůli porcelánce založené Josefem Mazelem. Jednalo se o velice důležitou továrnu se zajímavou náplní a výrobky.

Adolf Glöckner (1850 – 1919)

Byl dalším důležitým starostou města. Za jeho vlivu byla vybudována železnice, založeny městské lázně a další důležité stavby. Byl hodně zcestovalý a zastupoval Nové město i v říšské radě.

Franz Fritsch (1841 – 1929)

Pracoval jako tesař a jeho dílem je také původní rozhledna na Smrku jejíž replika je dnes v pražské ZOO. Pracoval také na světových výstavách ve Filadelfii a ve Vídni. Po postavení rozhledny se usadil u rozhledny, kde vybudoval chatu.

Městská struktura

Urbanismus města je založen na dodržovaném zakladatelském plánu. Ten je podobný s jinými saskými renesančními horními městy nicméně na území České Republiky se jedná o výjimečnou strukturu. Centrem města je čtvercové náměstí které obklopuje osm čtvercových bloků domů a na ně navazující domy. Kostel je postaven taktéž v tomto směru, pouze bývalá radnice byla postavena orientovaná jinak – přímo podle světových stran. Jednotlivé bloky jsou dále členěny na pravidelné stavební díly a stavební parcely. Navazující struktura již pravděpodobně vznikala samovolně a je tedy vidět postupné přizpůsobování krajině a historickým cestám a také pravděpodobnému dřívějšímu hornickému osídlení na Malé Straně.

I dnes je přesné založení určující pro vzhled města a třeba ho ctít a podporovat. Měly by se důsledně dodržovat uliční čáry, aby i nová zástavba působila jednotně k veřejnému prostoru. Na pravidelnou síť ulic navazuje zástavba volnější, která se více přizpůsobuje potokům, cestám, železnici a dalším důležitým faktorům, které jsou pro rozvoj města přirozené. Jedním z nich je také průmyslový areál, který odděluje centrum od rezidentské tovární čtvrti Na Výsluní. Ten dnes však působí jako bariéra a je důležité řešit jeho prostupnost nebo případně příjemné propojení po obvodu. Modernistické sídlištní struktury vytváří jakýsi pás okolo centra ze severní a západní strany a potenciálně mohou nabídnout kvalitní zeleň ve veřejném prostoru. Obecně vzhledem ke stylu založení města je tato modernistická struktura spíše nechtěná a vhodnější by byla práce s blokem.

Schéma urbanismu města

Obyvatelstvo

Počet obyvatel v roce 2019 byl 3 674. Vývoj počtu obyvatel v posledních letech je sestupný. Podle dat ČSÚ v roce 2000 žilo v ve městě 4030 obyvatel a v průběhu 21. století se relativně lineárně tento počet snižuje. To je zapříčiněno především počtem vystěhovalých obyvatel, kteří pravidelně převyšují přistěhovalé.  To je v letech 2016 – 18 podpořeno i přirozeným úbytkem. V dřívějších letech se vždy jednalo o mírný přírůstek.

Obyvatelstvo velice rychle stárne. V roce 1991 byl průměrný věk 33,1, v roce 2000 35,1, v roce 2010 38,4 a poslední údaj z roku 2018 je 41,7. Ve stejném období můžeme také sledovat postupně snižující se počet obyvatel ve skupinách 0 – 14 a 15 – 64, jediný nárůst je pravidelně ve skupině 65 +. V porovnání s daty pro českou republiku můžeme konstatovat, že tento trend je obecný, nicméně v roce 1991 byl průměrný věk 36,5, tedy o mnoho více a v roce 2018 42,3, což už je velice podobné. Proto je zde patrný rychlejší stárnutí obyvatel, což je pravděpodobně zapříčiněno vystěhováváním mladých.

Vzdělanostní struktura obyvatel podle dat ze sčítání lidu 2011 ukazuje, že 28,5% obyvatel má základní vzdělání, 39,8 % středoškolské nedokončené, 17,2 % ukončené střední, 2,1 % nástavbové, 0,7 % vyšší odborné a 4,3 % vysokoškolské. Ve srovnání s daty pro ČR  je vzdělanostní úroveň velice podprůměrná což částečně vysvětluje vystěhovávání a také nabídka pracovních míst. Tato data jsou také relativně stará, nicméně nepředpokládáme, že by se srovnání s ČR výrazně změnilo.

Ve městě je relativně početná romská menšina obyvatel s čímž je zároveň spojena větší poptávka po sociálních službách jak pro dospělé tak pro mládež. Obyvatelé obecně mají velice často finanční problémy, což se ukázalo na procentu lidí s exekucemi. Tento problém vznikl také kvůli zastavení výroby v Textilaně, což vyvolalo u mnoha obyvatel existenční problémy. Obecně je problém s nedostatkem pracovních příležitostí přímo ve městě a jeho okolí. Mnoho lidí dojíždí do jiných měst, zejména do Liberce.

Ve městě funguje mnoho spolků, které jsou velice důležité pro fungování města. Lidé se v nich mohou poznávat, spolupracovat a budovat si tak lepší vztah ke svému městu. Považujeme za důležitou podporu spolků městem a zakládání nových zájmových skupin, které mohou ke své aktivitě přilákat další. Následuje výčet spolků:

Základní organizace chovatelů poštovních holubů, Základní organizace Českého svazu včelařů, Klub českých turistů, Rybáři, Sbor dobrovolných hasičů NMpS, Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj NMpS a okolí – okrašlovací spolek, Senior klub NMpS, Mamiklub NMpS, Občanské sdružení Školička – pomoc pro děti, Nízkoprahové centrum Libereckého romského sdružení o.s. NMpS, Amatérský fotbalový klub, Horolezecký klub NMpS, Rekreační volejbal mužů a žen NMpS, Divadelní seskupení, Ochotnický spolek MRSOCHMEL a Smíšený pěvecký sbor Vselost 

Podpora spolků městem funguje, nicméně například neexistuje kvalitní prostor, kde by se mohly spolky scházet. Obecně by jistě mohly mít spolky větší podporu a lepší zastřešení městem a například pomoc při pořádání akcí pro veřejnost a informovanosti občanů.

Hospodářství

Hospodářství v obci je založeno především na zaměstnavatelích menšího měřítka především v průmyslu. Naprostá většina sídlí v části katastru Nového Města. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou společnosti CiS systems s.r.o. sídlící v Ludvíkově a dalších místech kraje, EKOPLAST CZ, s.r.o., VALOR kovoprovoz, spol. s r.o., Truhlářská zóna, s. r. o., Kvapro spol. s r.o., STV GROUP a. s.,  nebo Retap spol. s r.o.. Dalším stále důležitějším odvětvím je turismus, který je popsán v samostatné kapitole. Většina ostatních subjektů má do deseti zaměstnanců.

V Novém Městě pod Smrkem je mnoho ploch, které sloužily nebo slouží průmyslu. V územním plánu jsou definovány především u železnice a podél Lomnice. Největší plochou je brownfield bývalé Textilany, kde došlo k demolici původních objektů a prostor do budoucna nabízí velkou plochu k využití.

Zemědělská výroba v obci je orientována především na extenzivní chov dobytka. Zornění – podíl orné půdy z celkové výměry ZPF je relativně malý, Přičemž nejvýznamnějším místem je areál u Lomnice nedaleko za městem.V obci neproběhly komplexní pozemkové úpravy.

Komerční služby v obci jsou relativně rozvinuté vzhledem k počtu obyvatel a jejich kupní síle. To je zapříčiněno především rozvojem turismu v oblasti. Obyvatelé si stěžují na kvalitnější nabídku potravin a jsou nuceni využívat supermarkety v Frýdlantu nebo jinde.

Obyvatel ve věku mezi 15 – 65 lety je 65% tedy ve věku produktivním je o málo více než v celorepublikovém průměru. Procento nezaměstnaných je oproti průměru ČR a i nejbližšího okolí vysoké. K 31.12 2019 se jednalo o 6,82 %, což je 181 lidí. Tento stav je oproti letům před rokem 2016 lepší, nicméně vzhledem k okolí se nejedná o tak velké zlepšení. Nové Město mělo ale podle dostupných dat vždy vyšší míru nezaměstnanosti.

Jak už bylo uvedeno, pracovních příležitostí je relativně málo a mnoho lidí musí za prací dojíždět jednak do Frýdlantu, ale především do Liberce. Bohužel spojení dopravní spojení s Libercem trvá minimálně hodinu. Někteří větší zaměstnavatelé mají zřízené vlastní autobusy, které však objíždějí všechny okolní obce a cesta se tak ještě protahuje. Není proto divu, že se lidé za prací často stěhují.

Cestovní ruch

Cestovní ruch je postupně se rozvíjejícím odvětvím, které v Novém Městě zaznamenalo boom v roce 2009, kdy byl otevřen Singltrek. Jedná se o v té době jedinečný projekt na území ČR, který i když už několikrát zopakován stále láká postupně vzrůstající počet návštěvníků. Jeho kvalita je stále srovnatelná s nejlepšími na světě a postupně probíhá další rozšiřování tras a okruhů. Návštěvnost podle monitoringu je ročně cca 80 000 průjezdů u nástupního místa. Další atraktivitou je pramen Kyselky, který často navštěvují také lidé ubytovaní v Lázních Libverda. Díky rozvoji turismu se také ve městě může uživit více služeb. Především restauračních zařízení, obchodů a ubytovacích kapacit. Na náměstí je umístěno infocentrum v dobrém místě, které je navštěvováno především pěšími turisty. Vzhledem k velice jednostrannému zaměření je určitě vhodné snažit se rozšířit záběr turistických cílů a cílových skupin. Atraktivitami v území jsou ve městě, Klingerovo mauzoleum, některé historické domy, například podstávkové, koupaliště, oba kostely a městské lázně. Mimo město jsou to  turistické trasy vedené krásnou krajinou, rozhledna na Smrku, hornická naučná stezka, radioaktivní prameny a další zajímavá  u historických křížků s výhledy nebo pozůstatky starých cest.

V turismu se jasně projevuje sezónnost. Využívat singltrek je sice možné prakticky celý rok nicméně při zhoršení počasí se využití velice omezuje. Vzhledem k nízké nadmořské výšce jsou zde také relativně mírné zimy a běžkařské stopy vedoucí do Jizerských hor nejsou celosezónní. Za hranicemi však funguje lanovka na Stóg Izerski, která je nejdelší v Jizerských horách a nabízí možnost naplnění ubytovacích kapacit.

Ludvíkov pod Smrkem

U Kyselky

Nové město pod Smrkem

Singltrek

Rozhledna na Smrku

Působivá krajina

Technická infrastruktura

Vodovodní síť je zavedena do všech částí katastru a její kapacity jsou dostatečné. V rozvojových územích okolo Nového města bude třeba síť postupně dobudovat. Obecně platí že síť není ve špatném stavu a dochází k její postupné rekonstrukci což by mělo dále pokračovat v rámci rekonstrukcí ostatních sítí a komunikací.

Kanalizační síť je vybudována v Novém Městě pod Smrkem a stejně jako síť vodovodní je průběžně rekonstruována. Splašková kanalizace ústí do čističky odpadních vod jejíž kapacita je více než dostatečná. Ostatní části nemají splaškovou kanalizaci a pravděpodobně by nebylo rentabilní ji stavět. Je naopak nutné dát velký důraz na lokální řešení na jednotlivých pozemcích a jak z důvodu ochranného statusu CHKO a také lázeňství v okolí.

Většina města je plynofikována nebo v případě některých bytových domů je dodáváno teplo z výtopny. Velké množství domácností topí z vlastních. Je třeba kontrolovat způsob vytápění aby nedocházelo ke zbytečnému znečišťování ovzduší. To se týká také obcí v katastru, které nejsou plynofikovány. Elektrická síť je z velké části vedena nad zemí a do budoucna je vhodné vytvořit podzemní vedení. při tom je třeba počítat v profilech komunikací především s místem na stromy.

Dopravní infrastruktura

Hlavní osou silniční sítě, která vede z Frýdlantu přes Hajniště a Nové Město pod Smrkem je silnice druhé třídy II/291 vedoucí až na hraniční přechod. Dalšmi komunikace jsou silnice třetí třídy III/29011 a III/29110 vedoucí jednak na Ludvíkov a jednak do Dětřichovce. Síť komunikací v katastru doplňují ještě silnice třetí třídy s čísly 29015 a 2916. Stav komunikací je proměnný a v čase se hodně mění. Město postupně rekonstruuje místní komunikace včetně chodníků a mnoho z nich je ve špatném stavu. Vzdálenost Města k napojení na silnici první třídy I/13 ve Frýdlantě je 10 km a po ní ještě 25 km do centra Liberce.

Do města také vede železniční trať na trase Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem s označením 037. Dříve vedla až do Polska a násep trati je ještě využitelný. Na trati jsou v katastru stanice v Novém Městě a v Hajništi. Trať má maximální rychlost 50 km/h, což také zapříčiňuje dlouhá časy a nevelkou pohodlnost pro dojíždění.

Dopravní zatížení tranzitní dopravou není velké, vjezd mají povolena vozidla do hmotnosti 12t. Dle sčítání dopravy v roce 2016 projelo po hlavní komunikaci ve všední den 3122 aut z toho 2725 osobních. Počet osobních automobilů se pravděpodobně od té doby výrazně nezměnil.

Doprava v klidu je v rámci města řešena především v uličním profilu a okolo bytových domů je nedostatek parkovacích míst. Toto bude třeba řešit jednak z důvodu bezpečnosti provozu, ale také kvůli časté nutnosti dojíždění.

Na území katastru se nenachází vyhrazené stezky pro cyklisty. Pouze cyklistům však slouží jednotlivé stopy Singltreku. Klasicky značených cyklotras je v katastru relativně málo a bylo by vhodné síť zahistit. Značení vytváří společně se Singltrekem relativně nepřehlednou síť pro cykloturisty, protože není jasné, jaký je na kterých úsecích režim.

Veřejná doprava je pro dojíždějící zdlouhavá. V pracovních dnech jsou spoje na Frýdlant a Liberec časté nicméně někdy je třeba jet autobusem a případně přestoupit na vlak, jindy jede vlak přímo. Větší problém je však doba. Jen do nedalekého Frádlantu spoje jezdí 30 minut i déle. Do Liberce je nejrychlejší spoj autobusem do Raspenavy a poté vlakem, ten však není vůbec častý a i tak trvá 49 minut. Víkendové spojení s Libercem je zajišťováno především vlakem. Lázně Libverda, odkud jezdí větší množství turistů jsou spojeny autobusem jedoucím cca 12 minut, v pracovních dnech se jedná o 15 spojů a o víkendech o 5 spojů.

 

Dopravní schéma

Bydlení

V roce 2010 při sčítání obyvatel bylo v Novém Městě celkem 885 domů a z toho 743 obydlených. Z celkového počtu 3620 obyvatel bydlelo z toho 1936 v rodinných domech, což je nadpoloviční většina. Ze 142 neobydlených bylo 48 využíváno k rekreaci. 50 domů patřilo městu nebo státu a bydlelo v nich 885 lidí.  Bytů bylo celkem 1643 včetně těch v rodinných domech. Z toho bylo 215 neobydlených. Nájemních bytů bylo 570 a v osobním vlastnictví pouze 23.

Celkem nových bytů mezi roky 2009 – 18 bylo 50 a z toho v prvních pěti letech 50 což ukazuje na sestupnou poptávku. Vzhledem k charakteru města a mimo modernistické výstavby jsou zde spíše rodinné domy nebo malé bytové domy. Poptávka po bytech ve vlastnictví obce je relativně velká. Možné je také za velice nízké ceny koupit pozemky ke stavbě rodinných domů. Město svou rozsáhlou nabídkou nájemních bytů může regulovat ceny nájemného. Vzhledem k relativní chudobě obyvatel města se dá považovat mnoho bytů za sociální, nicméně žádný specifický program nebo objekt vyčleněný ať už na sociální nebo startovací byty není.

Školství a vzdělávání

V Novém Městě pod Smrkem se nachází jedna mateřská školka s téměř naplněnou kapacitou. Chodí do ní 130 dětí a výhledově se jejich počet nebude zvyšovat a kapacita je dostatečná. To také souvisí s pomalým snižováním počtu obyvatel. Ve městě je také základní škola se dvěma stupni. Každý má svou budovu a celková kapacita je 440 dětí. Školu navštěvuje 340 dětí a není očekáváno zvyšování počtu. Tato zařízení zajišťují služby pro obce v katastru a škola také pro některé děti z Jindřichovic pod Smrkem. Mateřská škola má vlastní zahradu s prvky pro děti, chybí jí však multifunkční hřiště, které by rozšířilo nabídku aktivit dětí. Nedaleko budovy prvního stupně se nachází budova bývalého sokola využívaná jako tělocvična. Větší tělocvična se nachází u budovy 2. stupně u kterého je také venkovní hřiště na basketbal s umělým povrchem. Ve městě není žádná možnost navazujícího středoškolského vzdělání. Na náměstí se nachází ZUŠ, kterou navštěvuje 153 dětí a jejíž kapacita je téměř naplněna. Jsou zde dva otevřeny hudební a výtvarný obor.

Zdravotnictví

Ve městě se nenachází praktický lékař ordinující každý den, dětské praktický lékař, zubní lékař a gynekolog. Ostatní specialisté jsou dostupní ve Frýdlantě popřípadě v Liberci. Dopravní spojení je popsáno výše. Záchranná služba jezdí z nemocnice ve Frýdlantu.

Sociální péče

Mezi klasické služby patří dům s pečovatelskou službou, který se nachází nedaleko školy. Ten je kapacitně naplněn a vzhledem ke stárnutí populace je třeba hledat řešení. Pečovatelská služba bude jistě třeba do budoucna posílit především o pracovníky v terénu. Město také provozuje ubytovnu pro sociálně slabé v ulici Lesní. Vzhledem k tíživé finanční situaci mnoha obyvatel (Nové Město má největší počet lidí s exekucemi) nejen ve městě ale celém výběžku existuje již několik organizací pomáhajících lidem ve složitých situacích. V Novém Městě je to Sdružení Tulipan řešící možnosti zaměstnání lidí s se zdravotním postižením, dluhová poradna Člověka v tísni, Terénní pečovatelská služba zřizovaná městem, SAS Kompas pro podporu rodin s dětmi v nepříznivé sociální situaci a NZDM Kino fungijící jako nízkoprahové centrum pro děti a mladé dospělé.

Kultura a sport

Ve městě existuje více sportovních kapacit. Jedná se o tělocvičnu školy a v bývalém sokole, antukové kurty vedle sokola a venkovní hřiště s umělým povrchem za školou. V městských lázních se nachází bazén a na jižním okraji města se nachází fotbalové hřiště se zázemím. Mimo tyto kapacity je na koupališti hřiště na beachvolejbal a samozřejmě trasy singltreku. Většinu z těchto kapacit může využít každý pouze mimo fotbalového hřiště. Ve městě chybí především venkovní sportoviště nabízející větší multifunkčnost a také prostory pro dospívající, které ve městě zcela chybí.

Kulturní akce jsou pořádány především v sálu nad restaurací Dělňák, který má kapacitu 230 míst a je možné ho i pronajmout k soukromým akcím. Ve městě je ještě budova bývalého kina u nádraží a divadla v západním cípu města. Tyto budovy však městu nepatří. Kulturní akce se konají v sezóně také na koupališti nebo kousek od něho na hasičském cvičišti. V obci není žádná akce která by přilákala větší množství lidí, jedná se spíše o lokální kulturní akce. Často jsou také představení ZUŠ, která má malý sál přímo v jejích prostorách.

Správa obce

Městský úřad v Novém Městě pod Smrkem je pověřen výkonem státní správy (úřad II. typu), v oblasti sociálního oboru a některých činností stavebního odboru, pro obce Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem, Lázně Libverda. Město Frýdlant je určeno jako obec III. typu s pověřeností pro celé Frýdlantsko. Městský úřad má tyto odbory : správní, finanční, sociální, výstavby a životního prostředí a odbor správy majetku ke kterému patří oddělení bytové správy. Vzhledem k velkému množství bytů v majetku města je bytová správa velice důležitá funguje také pro regulování ceny nájmů. Sociální odbor má mimo jiné na starost pečovatelskou službu ve městě a pronajímání bytů v DPS.

Město se vzhledem k průměrně horšímu sociálnímu a finančnímu statusu snaží společně s nezávislými organizacemi preventivně snižovat kriminalitu a motivovat k zapojení do společnosti. Tyto aktivity popsané výše je třeba prioritizovat a dávat jim velkou váhu. Míra kriminality není nadprůměrná.

Město je také součástí svazků obcí Mikroregionu Frýdlantsko, svazku obcí SMRK a také Nových Měst Evropy. Mimo to má partnerské smlouvy s polskými sousedy – Mirsk, Świeradów Zdrój a Leśna. Tyto svazky jsou velice důležité a mohou vést k lepší propagaci a pomoci mezi městy.

Východiska pro návrhovou část

SWOT analýza Nového Města pod Smrkem

SWOT analýza je analytický nástroj, který pomáhá s identifikací existujících silných a slabých stránek místa a ukazuje alternativy budoucího vývoje.

Zkratka SWOT je z anglického originálu, kde S = Strengths (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby).

Potenciály

Hornictví

Nové Město by mělo rozšířit svou nabídku turistických cílů a hornictví je jedním z největších potenciálů jak zaujmout. Cílem je vytvořit místo, které přitáhne turisty z širšího okolí a zároveň nabídne více aktivit pro návštěvníky singltreku. Výsledkem by mohlo být prodloužení průměrného pobytu v místě a oslovení dalších lidí.

Toho by mohlo být dosaženo zpřístupněním štol Světluše a Beránek Boží, o kterých už se v tomto smyslu uvažovalo. Režim zpřístupnění záleží na stavu důlních děl a potřeby průvodce. prohlídky s průvodcem by mohly být za základě rezervačního systému od určitého počtu účastníků. Součástí místa byl také skanzen s drtírnou, který by ještě zvýšil atraktivitu turistického cíle. Zároveň by bylo vhodné spojit v rámci propagace toto místo se zpřístupněnou štolou na polské straně. Mimo ukázání staré technologie by si místo mělo zachovat přírodní charakter používáním především dřeva a případně kovu. Objekty by měly být subtilní a minimalistické, aby v přírodě nerušily, ale doplňovaly ji. Barevnost dřeva by měla být přírodní.

Naučná stezka v dnešní podobě je zajímavá, nicméně v případě posílení atraktivnosti by se mohla rozšířit i k dalším důlním dílům a hezkým místům v jejich okolí. Šlo by také například využít postavy Hanse Rappelta, horníka z Tyrolska, podle kterého byla pojmenována Rapická hora.

Lázeňství

U lázeňství je velice důležité propojení s lázněmi v okolí. Lázně Libverda ročně navštíví velké množství lidí a tráví zde většinou celý týden. Určitě je možné většinu z nich zaujmout právě propojením lázeňského tématu. Stejně tak je možné oslovit i návštěvníky Świeradówa – Zdróje. Rozdílem, který doporučujeme využít je především lázeňský potenciál v přírodě a jeho propojení s městem, což je od lázeňských budov a kolonád rozdíl. Proto navrhujeme vytvořit několik menších objektů a míst jednak u pramenů Kyselky, po cestě k ní a u andělských pramenů.

U Kyselky navrhujeme zrekonstruování objektu nad pramenem a jímání pramene. Pramen by mohl být například doplněn o sycení oxidem uhličitým formou skleněné báně jak tomu  bylo v minulosti. Lépe zpřístupnit by se měl i druhý pramen a ideálně podchytit i další známé prameny. Tak by zde mohla vzniknout lokalita s objekty okolo potoka – centrum lázeňství v lese. Pracovat by se mělo i s takzvanou kolonádou (cestou z města ke kyselce). Zároveň by se mohlo jednat o relativně finančně nenáročné zásahy.

Podobně by mohly být pojaty i andělské prameny kde se nabízí u každého vytvořit samostatný jednoduchý objekt.

Dále by pak měl být produkt lázeňství i ve městě. Fungují zde městské lázně a dříve se zde i vyráběla sodovka, přivedení Kyselky do města by pomohlo veřejnému prostoru a přiblížilo potenciál všem. Například u lázní je jistě prostor k vytvoření lázeňského parku nebo podobné atraktivity.

Průmyslová historie

Nové Město má velice bohatou průmyslovou historii, kterou se vůbec neprezentuje a naopak ji ztrácí. Napřed hornictví a později textilní průmysl stály za hlavním rozvojem města. Možností je prezentovat historii přímo v ulicích města, kde jsou zachované některé z továren, dělnické domky, domy průmyslníků a podobně. Vše by mohla zastřešit například interaktivní hra, která by návštěvníka zavedla na zajímavá místa a dozvěděl se něco o historii. Na každém zastavení by byly informace a indície pro další místo. Doplňkem by mohlo být nové muzeum. To nemusí být velké rozsahem, spíše by mělo zajímavě a interaktivně prezentovat především průmysl a okrajověji celé město. Například pomocí modelů, vizualizací, ale také výrobků a strojů. Ve starém muzeu byl například tkalcovský stav nebo formy na barvení látek. Velice zajímavými tématy jsou také keramický průmysl, kovovýroba, dýmkařství, pily, brusírny a jiné. Ve městě by se také mohli objevit historické fotografie, kterých má město velké množství a mohly by srovnat dnešní a minulou podobu míst.

podpora lázeňství

možné zpřístupnění štoly

tisková šablona - textilnictví

Cyklistika

Je hlavním tahounem turistického ruchu kvůli singltreku, který je jedinečným projektem na území ČR. Cílová skupina singltreku je relativně specifická a i ubytovanost turistů na průměrně 3,5 dne tomu odpovídá. Bylo by vhodné se snažit udržet návštěvníky o něco déle. Již předešlé potenciály s tímto pracují a v rámci cyklistiky by bylo jistě vhodné zaměřit se trochu na mainstream – cykloturistiku napojenou na Jizerské hory. To určitě neznamená nerozšiřovat a nezlepšovat dále singltrek a jeho zázemí – ten je tahounem turistického ruchu a je nutné aby se stále vyvíjel a lákal i stávající uživatele.

Velkým přínosem pro propagaci města a místa by mohla být kulturně sportovní akce většího rozsahu s cyklistickou tématikou. V nedalekých Teplicích nad Metují se takto pořádá Horolezecký filmový festival, který však není pouze o filmech, ale také o lezení v nedalekých skalách, souvisejícím programu a také prodeji outdoorového vybavení. Nové město má potřebné zázemí v podobě singltreku, ale také Jizerských hor nebo klidných silnic v okolí. Festival s cyklistickou tématikou v Česku chybí a sem by se ideálně hodil. Program může být doplněn o závody, soutěže, propagaci značek a jiné aktivity.

Propagace města

Nové město má vzhledem k atraktivitě v podobě singltreku, ale také jiným turistickým potenciálům téměř neexistující propagaci. Singltrek se propaguje sám přes sociální sítě nicméně naprosto odděleně, a proto také bez vztahu k městu. Město by mělo lépe oslovit návštěvníky svými webovými stránkami kde budou jednoduše a přehledně dosažitelné nejen informace pro obyvatele, ale především pro turisty. Většina lidí si plánuje dovolenou od počítače a přehledné informace o zajímavostech ve městě, aktivitách, cílech v okolí, restauracích a ubytování by měly být na jednom místě. Zároveň by bylo vhodné vytvořit jednotný grafický styl města, který se bude objevovat nejen na webu, ale také na propagačních materiálech, tabulích s informacemi a obecně komunikaci s veřejností. Tato část by se měla zkoordinovat nebo spojit s prací informačního centra, které by mělo začít také sloužit jako centrum kulturního dění v obci – vznik kulturního a informačního centra, které bude mít dostatek lidských i finančních zdrojů k fungování a rozvoji.

Zimní sezóna – Jako velice důležité se zdá co největší posílení zimní sezony. Vzhledem k singltreku, díky kterému je ve městě dostatek ubytovacích kapacit je škoda, že nejsou tyto kapacity využívány i v zimní sezóně. Zároveň by to také posílilo finanční možnosti další vybavenosti a mohlo iniciovat její další rozšíření.

Konkrétně by mělo dojít především  k velké propagaci lyžování v Polsku kam z Nového města jezdí i skibus a ubytování v Novém městě může být vhodnou variantou. Lyžování lze samozřejmě doplnit o běžkování, případně půjčování lyží a sněžnic. Zároveň je stále možné zkusit i v zimní sezóně fatbike na singltreku, což může být zpestřením pro týden na lyžích. Obecně jde především o propagaci a nastartování zimní sezóny, což přinese vyšší kvalitu služeb.

Turistika – Nové město je dnes spíše na okraji turisticky hojně navštěvované lokality. To by se mohlo změnit značením dalších turistických tras na západ a sever a zároveň zlepšenou propagací a vytvořením zajímavých cílů spojených s hornictvím a lázeňstvím. Vhodná je také síť doporučených procházkových okruhů, které pomohou návštěvníkům dobře poznat okolí a také místním mohou zpřístupnit nová zajímavá místa.

propagace možností zimní sezóny

podpora cyklistiky

vizuální styl - Liberec

Další potenciály

Běžecké okruhy – Společně s turistickými okruhy je možné vyznačit také běžecké. Místa zastavení lze občasně spojit mimo informací také s jednoduchám prvkem ke cvičení – hrazdou, žebříkem atd.

Hipoturistika – Vzhledem k již existujícím kapacitám v Ludvíkově by se dal tento potenciál dále podporovat a například v rámci určitých cest udělat v části měkčí vhodný pro koně. S touto aktivitou se pojí zcela nové měřítko a vybavení v okolí stezek.  Společně s propagací může toto téma oslovit zcela novou skupinu obyvatel.

Odlehlost, jedinečnost, autenticita – Vhodným tématem pro podporu turismu může být právě odlehlost, klid nebo jedinečnost prostředí. To by se mělo objevit v rámci propagace, ale i v myšlení při rekonstrukcích nebo vytváření nových věcí. Je důležité pracovat s lokální jedinečností a tématy, blízkostí k přírodě a nesnažit se podbízet městskými řešeními. Singltrek je velice úzce spjat s přírodou stejně jako potenciál hornictví a lázeňství. I přes ruch singltreku se stále jedná o aktivity v přírodě a prostředí může zůstat velice klidné a přirozené.

Přeshraniční spolupráce – Opět se týká především propagace, ale také odkazování na zajímavá místa v sousedních zemích, především v blízkém Polsku. Důležité je propojení jednak pro lázeňství ale také pro hornictví a turistiku. Propagace singltreku a Nového města v zahraničí by mohla dále pomoci s naplněností kapacit po delší čas.

Bývalá fabrika – Bývalá Textilana není v majetku města a proto je velice složité cokoliv navrhovat. Jedná se o důležitou součást města a i případné zbytky – například torza zdí nebo jiné připomínky staré fabriky stojí za využití, které nemusí překážet provozu nového provozu. Ideálním by byl vznik průmyslové zóny, které přinese nabídku potřebných pracovních míst s nerušícím provozem. Areál dnes také vytváří velkou bariéru a bylo by vhodné alespoň na jednom místě propojit Okály s centrem. Lomnice, která je dnes zatrubněná by mohla být vyvedena zpátky na povrch a zachovat si tak kontinuitu.

Využití zajímavé struktury města – struktura čtvercových bloků by měla být co nejvíce podpořena například alespoň uzavřením otevřených bloků vegetací. Zároveň by se se strukturou mohlo pracovat právě v již zmíněném grafickém stylu města a jeho propagaci.

Voda  – Voda a práce s ní je dnes aktuálním a důležitým tématem a proto jsou tyto projekty také hojně podporovány z dotačních programů. V katastru se nachází několik míst, kde je možné znovuobnovit rybníky nebo zpřírodnit koryto potoka. Vedle potoků by také mohly vzniknout nové cesty vedoucí logicky okolo přirozených linií v krajině.

Koupání a koupaliště – Koupaliště je velkou atrakcí pro místní i turisty. Zde je především důležité vyřešit majetkové vztahy tak, aby bylo možné tuto lokalitu dále posouvat jako centrum odpočinku. Mohou se zde také konat kulturní a sportovní akce. Důležité je kvalitní propojení s náměstím.

Příběhy a historky, legendy – Míso má dlouhou historii, která je však pro místní neznámá jelikož původní obyvatelé byly v minulém století odsunuti. Naštěstí je historie kvalitně zmapovaná a je jistě možné ji představit nejen ve městě, ale také v krajině. Existuje mnoho příběhů a osobností, které zde zanechaly svou stopu a je možné si je připomenout. Možností je také vytvoření hry pro děti a dospělé, pomocí které by se mohly příběhy a osudy představit zábavnou formou.

Muzeum – Město mělo bohaté muzeum, které bylo v 70. letech zrušeno. Muzeum nemusí být prostorově náročné, jde spíše o vhodnou prezentaci a údernost expozice. Mnoho může být předáno digitálně nebo naopak historickým strojem nebo mástrojem, možností vyzkoušení a podobně. Stávající muzeum slouží spíše jako sběrna informací, které jsou však pro návštěvníka nestravitelné.

Hagewald – Obora na sever od města, která zde byla ještě před ním je v modernější formě stále patrná.  Dnešní pravidelné průseky by mohly být upraveny a celá část by mohla získat charakter lesa s lesoparkovými prvky, centrem by měl být prostor u modřínů – centrum novější obory centrálně řešené a částečně zachovalé. Spíše než velké změny je třeba starat se o les a cesty s vědomím, že je třeba zachovat pohledové osy a přímost cest. Případně na okraje vysazovat vhodné stromy a podobně.

Bratrstvo střelců – Spolek s dlouhou tradicí založen v roce 1592. Dnes již nefunguje, ale jeho historie je velice zajímavá a dotýká se historie města. Bývalé střelnice byla na Malé Straně. O mnoho patrnější je nová střelnice – dnešní park v kopci Na Výsluní s dominantními stromy. Zde by se tento spolek mohl připomenout a „Střelniční park“ rekonstruovat.

Nejčastější odpovědi v dotazníku

Co se Vám vybaví, když se řekne Nové Město pod Smrkem?

krásná příroda, singletrack, cyklistika, absence zaměstnání, Jizerské hory, Smrk, Kyselka, odříznuté/zapomenuté město

Pokud za Vámi přijedou známí, kam je ve městě, krajině a blízkém okolí vezmete? Jaká jsou Vaše oblíbená místa?

Kyselka, Smrk, koupaliště, koně v Ludvíkově, lázně, bazén, andělské prameny, Lázně Libverda, Hejnice,

Jsou ve městě a okolní krajině místa, hodnoty, potenciály, atmosféra apod., které jsou podle Vás zajímavé, ale zanedbané, zapomenuté, zničené a zaslouží si rozvoj, obnovu, znovunalezení? Napište, prosím, kde jsou a jak by podle Vašeho názoru měly vypadat, fungovat, žít.

obnova koupaliště a centrum singletracku, značené cyklotras, obnovení parku v areálu Textilany, stará poutní cesta do Hejnic, zpřístupnění štol, lavičky v místech výhledů, most k Ludvíkovu, kostel sv. Kateřiny, rekonstrukce nádraží, radioaktivní prameny

Chybí Vám (pěším nebo cyklistům) nějaká propojka, pěšina, cesta nebo trasa, která Vám usnadní Váš pohyb po městě nebo v krajině. Kam by bylo možné dojít a dnes tomu tak není?

cesta k opravenému mostu k Ludvíkovu, také spojení s Hajništěm mimo silnici, spojení Na Výsluní, pěší a cyklostězka do Frýdlantu, propojení Textilanou, okály – město,

Existuje něco, s čím nejste ve svém městě spokojeni? Jak by se to dalo zlepšit?

větší kulturní vyžití, zdravotnictví, budova školy, náměstí, hodně chátrajících a zničených domů, přímé spoje např. do Frýdlantu, web města, více míst pro děti,

Jaké kulturní, sportovní nebo společenské možnosti by podle Vašeho názoru ve městě mohly být a jaké dnes využíváte?   

Chybí kulturní centrum, chybí aktivity nebo místa pro mladé, velké možnosti pro sportovní vyžití,

Chybí Vám ve městě nějaké služby nebo vybavení, které by podle Vás měly nebo mohly vzniknout?

obuvník, lékař, dobrá kavárna, cvičení jógy, zubař, podpora podnikatelů, služby pro seniory, supermarket, park, významnější kulturní akce

Co považujete za prioritu pro rozvoj a vzhled města?

úprava cest, náměstí, revitalizace centra, parkovací stání, úprava zanedbaných objektů, zlepšení povědomí i jako turistické lokality

Jak by se podle Vás daly využít potenciály hornictví, které dalo městu vzniknout a textilního průmyslu, který se zasloužil o jeho největší rozmach?

obnovení muzea, zpřístupnění některé ze štol, případně naučná štola v muzeu, naučné stezky městem propojené s mobilní aplikací

Funguje podle Vás dobře turismus ve městě nebo by mělo dojít k úpravě koncepce případně rozšíření záběru? Případně jakým směrem?

širší záběr na kultivaci míst a vybavenosti, rozšíření zázemí obecně a především v zimní sezóně, inspirovat se například i běžeckými stezkami co mají v Polsku, lepší informování lidí o zajímavostech, informační systém,

Zde prosím napište připomínky a podněty, které nejsou zahrnuty v předešlých otázkách.

návaznost skibusů a cyklobusů na Smědavu, seznam kontaktů – řemeslníci, firmy a podobně,

Vazby na jiné dokumenty

Strategický plán pracuje a je ve shodě s níže uvedenými strategickými a plánovacími dokumenty, které zároveň společně s vlastním šetřením utváří analitickou část dokumentu.

V případě kdy je grafická příloha nebo text konkrétního návrhu v rozporu s územním plánem obce nebo jiným dokumentem je nutné si uvědomit, že jde pouze o architektonické příklady řešení. Jejich případné rozpracování již musí být v souladu s platnými závaznými opatřeními.

Významné dokumenty pro tvorbu strategického plánu:

Územní plán obce, Územně analytické podklady SO ORP Frýdlant, Strategický plán dobrovolného svazku obcí Mikroregion Frýdlantsko, Územní studie Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory, Program rozvoje Libereckého kraje

 

Návrhová část

Propojení a širší vztahy

Pěší propojení a turistické cesty

Pěší propojení a turistika

V rámci strategie navrhujeme doplnění sítě cest pro pěší a cyklisty. Na google mapě přístupné přes odkaz na obrázku jsou vyznačeny jednak navrhované turistické trasy, které vhodně doplňují síť tras ve Frýdlantském výběžku. Turistické trasy jsou doplněny o další propojení, která jsou v jiné vrstvě a jsou také velice důležité. Většina propojení je dnes funkční, ale společně s novými trasami teprve tvoří ideálně fungující síť cest.

Mapa cyklistických cest

Cyklistika

Dalším důležitým prvkem v území jsou cyklostezky, které jsou dnes upozaděny singltrekem. Singltrek je sice nejdůležitějším turistickým artiklem, ale je jistě možné zpřehlednit síť značených cest. Rozšíření sítě je podle nás velice důležité a dovolí lepší využití místa i cykloturistům, kteří se mohou stát další cílovou skupinou obyvatel. Postupné rozšiřování singltreku je také důležité pro uchování konkurenceschopnosti v rámci nových projektů v České republice.

Turistické trasy

Nové Město je dnes spíše na okraji turisticky hojně navštěvované lokality Jizerských hor. To by se mohlo změnit značením dalších turistických tras na západ a sever od města a také častějším hledáním cílů mimo klasické lokality. Z tohoto důvodu jsme lokalizovali potenciálně ideální propojení, která by se mohla stát turistickými trasami, která jsou stručně popsaná.

01 – Jedná se o klíčové propojení na severozápad přímo z Nového Města. Trasa vede ideálně po obnovené cestě do Hajniště a odtud dále do Dolní Řasnice. Zde již může navázat na stávající turistickou trasu případně na další nové navržené. Tato trasa je základním stavebním kamenem pro spojení Jizerek a severovýchodní části výběžku.

02 – Propojení směrem z města na západ využívá trasu „Staré Slezské cesty“ vedoucí do Ludvíkova. Ludvíkov může být velice zajímavým místem na turistické trase a je velká škoda, že dnes sem žádná nevede. Naopak poloha v podhůří ho opět předurčuje buď pro začátky výletů nebo propojení s dalšími trasami.

03 – Propojení výše uvedených tras je logickým doplněním sítě a posílením sítě značených cest.

04 – Navazuje na trasu 02 a jedná se o přírodnější alternativu cesty do Frýdlantu.

05 – Aby byla síť kompletní je třeba ji doplnit i ve směru okolo města. Údolí podél Řasnice je logickým spojením a je také zajímavé pro svou vesnickou architekturu.

06 – Jedná se spíše o doplnění logiky sítě cest než trasu ovlivňující Nové Město. V další fázi při zvýšení poptávky po turistických cílech je zde mnoho prostoru pro zahuštění sítě.

Mapa navrhovaných turistických tras

Cyklotrasy

Rozšíření sítě cyklotras považujeme vzhledem k rozvoji turismu za jednu z priorit rozvoje. Orientace pouze na Singltrek může zbytečně odradit i méně zaměřené cyklisty, pro které může být Singltrek spíše zpestřením. Podobně jako u turistických tras se snažíme zhustit síť cyklotras a tentokrát především vytvořit propojení s Jizerskými horami, které jsou přehlcené.

01 – Jedná se o přímé napojení jihovýchodní strany města na stávající cyklotrasy. Je vhodné ukázat, že nástupní trasu může použít každý cyklista a propojení ke Spálené hospodě a tím ke Kyselce je naprosto klíčovým propojením.

02 – Propojení dále na Horní Řasnici je dalším zahuštěním sítě cyklotras, které pomůže dostat Nové město více do středu značených tras.

03 – V podobné logice je také navrženo vedení spojující Ludvíkov, Hajniště a jejich propojení do Jizerek a na sever Řasnice.

04 – Jedná se o důležité propojení s Lázněmi Libverda co nejvíce po vrstevnici a již dnes funkční cestě.

05 – Cesta nejpozvolnější možnou trasou na Smrk může být velice atraktivním sportovním zážitkem a zároveň dovolí propojení s cyklostezkou na polské straně.

06 – Velice důležité doznačení cyklotras v severní části Jizerských hor a klíčové propojení na Smědavu mimo hlavní silnici.

Mapa navrhovaných cyklotras

Propojení v okolí města

Turistické trasy tvoří páteřní síť propojení, která je však pro kvalitní využívání krajiny nedostatečně hustá a zároveň také při atraktivnosti zdejší krajiny je škoda ji více nezpřístupnit. Proto jsme doplnili ještě další důležitá nebo vhodná propojení. Některá budou složitějším nebo dlouhodobějším cílem jak dále ilustruje také majetková mapa.

01 – Jednoduché propojení okolo hranic kde chybí jen nepatrný kousek propojení, Je třeba zde dbát na značení kvůli množství cyklistů a ideálně vytvořit úzkou pěšinu podél nástupní trasy.

02 – Dnes existující cesta, která je pouze vyšlapaná a ve špatném stavu. Ideální by bylo vytvořit přírodní povrch, ale vhodný i pro kočárky.

03 – Síť cest okolo “Staré Slezské cesty“. Všechny cesty drží historickou stupu a navazují také na cesty na východ od Spálené hospody. Zároveň je zde důležité a atraktivní propojení okolo Ztraceného potoka.

04 – Již popsaná obnovená cesta za zemědělským statkem a historická cesta k šibenici. Jedná se o logické protažení cest ve městě dále do krajiny.

05 – Spojení jinak neprostupné části katastru, která nabízí velice zajímavou a pestrou krajinu. V googlemapě je vidět také spojení dále za Chlum.

06 – Doplňující propojení k bodu 5 ve směru od Hajniště.

Mapa propojení v katastru města

Mapa s majetky města

Na mapě zobrazující majetky obce je vidět jednak jak mnoho cest může vést po městských pozemcích a také zobrazuje problémová místa, která dnes neumožňují propojení nebo zde propojení neexistuje. Pro větší detail je možné podívat se do googlemapy.

Propojení ve městě

Struktura města je velice dobře prostupná a na mapě jsou vyznačená místa, která ještě mohou být zlepšena. Hlavním prostorem pro zlepšení je areál bývalé Textilany.

01 – Důležitým prvkem propojení ve městě, který dnes funguje jen částečně a nabízí největší potenciál je prostupnost okolo Lomnice. S tím se pojí nejen místo 01, ale úprava cest a míst okolo potoka.

02 – Navazuje na popsaný koncept, přičemž zde je největší prostor pro vytvoření kvalitní rekreační zelené plochy města v kontaktu s potokem. Prostor by měl dovolit nejen propojení, ale také rekreaci.

03 – Největší bariérou ve městě je areál bývalé Textilany. Z urbanistického hlediska je velice důležité propojit město na obou stranách areálu, což by měla umožnit i studie rozdělující areál na 3 etapy. Propojení schematicky fungují a při komunikaci s vlastníkem by mohlo být možné tyto prostupy vytvořit. Je nutné říci, že o mnoho důležitější je propojení podél Lomnice a dále podél zahrady směrem Na Výsluní.

04 – Již zmíněné zlepšení cesty vrchem k “Rybízu“.

05 – Propojení navazující na úpravu plochy za a mezi panelovými domy. At zde vznikne park, supermarket nebo něco jiného mělo by zde být zachováno a podpořeno toto propojení.

06 – Zde jde o zlepšení prostoru před školou – reprezentativního prostoru a dále již popsaného propojení jednak na Hajniště a další cesty k bývalé šibenici.

Mapa propojení v rámci města

Místa ve městě

Místo pro trh - perspektiva

Místo pro ubytování na náměstí, dočasný trh

Do rohové proluky navrhujeme dočasně umístit prostor pro trh. Jednalo by se o dřevěnou případně ocelovou konstrukci odkazující na podstávkové domy, která by také částečně dokončila prostor náměstí. Jednopodlažní hmota nemůže reálně docílit plného hmotového uzavření náměstí. Jsou zde navržena místa pro parkování trhovců a místa pro prodej. Mimo trhy muže být místo využíváno k posezení pod pergolou, která může být v některých místech i zastřešena. Výhodou je relativní finanční nenáročnost konstrukce a vybudování kvalitní plochy u náměstí. Trhy je však samozřejmě možné pořádat i na ploše náměstí obzvláště pokud dojde k jeho rekonstrukci. Dlouhodobým výhledem je zastavění proluky plnohodnotným domem, například s ubytovací, nebo i jinou funkcí. Stejně tak objekt s občerstveními vedle, který je však v soukromých rukách není dlouhodobě urbanisticky vhodným a obsažené funkce mohou být zachovány i po případné přestavbě.

Místo pro trh - půdorys

Místa ve městě

Nadhledová axonometrie

Místo pro ubytování na náměstí, dočasný trh

Do rohové proluky navrhujeme dočasně umístit prostor pro trh. Jednalo by se o dřevěnou případně ocelovou konstrukci odkazující na podstávkové domy, která by také částečně dokončila prostor náměstí. Jednopodlažní hmota nemůže reálně docílit plného hmotového uzavření náměstí. Jsou zde navržena místa pro parkování trhovců a místa pro prodej. Mimo trhy muže být místo využíváno k posezení pod pergolou, která může být v některých místech i zastřešena. Zastřešení by bylo tvořeno polykarbonátovými deskami. Výhodou je relativní finanční nenáročnost konstrukce a vybudování kvalitní plochy u náměstí. Trhy je však samozřejmě možné pořádat i na ploše náměstí obzvláště pokud dojde k jeho rekonstrukci. Dlouhodobým výhledem je zastavění proluky plnohodnotným domem, například s ubytovací, nebo i jinou funkcí. Stejně tak objekt s občerstveními vedle, který je však v soukromých rukách není dlouhodobě urbanisticky vhodným a obsažené funkce mohou být zachovány i po případné přestavbě.

Schématický půdorys 1:250

Pohled z ulice Dělnická

Perespektiva z náměstí

Možná kombinace dřeva a ocelových prvků

Příklad zastřešení polykarbonátovou deskou

Transformace lavičky na tržní stánek

Blok na jihovýchodním rohu náměstí

Zde se vzhledem k okolní zachovalé struktuře jedná o nevhodný zásah nové zástavby. Na druhou stranu domy ctí alespoň uliční čáry a nabízí možnost využít lépe prostor ve vnitrobloku. Domníváme se, že štěrková komunikace je zde zbytečná a zachováváme pouze část k příjezdu k rodinnému domu. Prostor navrhujeme zpříjemnit stromy a rekonstrukcí pískoviště nebo jiného prvku pro děti. Teoreticky se zde nabízí i možnost vytvořit zde polosoukromý prostor patřící pouze obyvatelům domů, kteří tak získají možnost mít své záhonky nebo společné místo k trávení volného času venku.

Blok na jihovýchodním rohu náměstí

Situace 1:500

Farní okrsek

Farní okrsek

Prostor kolem kostela je jedním z vegetačně bohatých míst, která mají šanci stát se klidným místem pro trávení volného času. Prostor můžeme rozdělit do tří částí – prostoru před kostelem, za ním a farní zahradu. Farní zahrada je soukromá, nicméně by mohla například být uzamykatelná a přes dem přístupná. Zde by se mohly pořádat akce pořádané církví. Reprezentativní prostor před kostelem by bylo vhodné doplnit mobilářem, což ostatně platí pro všechny části. Dlážděný povzch komunikace před kostelem by dodal místu na významnosti a také lépe propojil farní zahradu a kostel, vstup do kostela nyní nemá předprostor. Komunikace je však téměř nová a proto jistě nejde o prioritu. Park za kostelem by měl být především přírodní a doplněn mobiliářem. Obrubníky kolem nových cestiček by se mohly skrýt do trávy a prostor by tak působil jednotněji.

Situace 1:500

Bloky s panelovými domy

Následující skici řeší prostory okolo panelových domů, které nerespektují blokovou strukturu města, ale naštěstí zachovávají uliční strukturu a tedy i základní koncept založení města. Řešení jednotlivých bloků společně pracuje s konceptem uzavírání bloků vegetačními prvky – stromy. Zároveň je myšleno na vzrůstající poptávku po parkovacích stáních, která jsou umísťována ideálně kolem komunikací tak, aby nevznikaly zbytečné zpevněné plochy tvořené pouze kvůli parkovacím místům což je zbytečně nákladné a neefektivní. Parkovací stání by měla mít propustný povrch nejlépe zatravněné dlažby.

 

Blok v jihozápadním rohu náměstí

Tento blok je nově doplněn o parkovací stání na severní straně, kde je navrženo malé parkoviště, které zároveň dovolí umístění chodníku a stromů vymezujících blok. Tato místa mohou také sloužit jako záloha pro náměstí, kdy by stání nemuselo být tolik. Ve středu bloku by měla komunikace být spíše pojata formou pojízdného chodníku a nenarušovat tak klidný charakter mezi domy. Zároveň je podpořen diagonální směr, který pokračuje až před školu. V největším volném prostoru může být umístěno dětské hřiště pro nejmenší, které ve městě chybí.

Blok v jihozápadním rohu náměstí

Situace 1:500

Blok západně od náměstí

V tomto bloku navrhujeme pouze přeřešit parkování za domem orientovaným k náměstí. To by mělo zvýšit počet parkovacích míst. Zároveň je možné využít plochu chátrajícího objektu na severní straně a transformovat ji na parkoviště podobné tomu v předchozím bloku. Opět je důležité vysázet doprovodnou zeleň ideálně po okrajích bloku jak bylo zmíněno v obecném textu. Příjezd do vnitrobloku by měl být opět v úrovni chodníku.

Blok západně od náměstí

Situace 1:500

Blok na severozápadním rohu náměstí

Nejdůležitějším místem tohoto bloku je předprostor obchodu, který však není v majetku města. Nenavrhujeme sem nic drahého, pouze dominantní strom s kruhovou lavičkou okolo. Tak vytvoří příjemnější předprostor obchodu a také lépe uzavře náměstí což bohužel hmota obchodu nečiní. Ve vnitrobloku navrhujeme nová zatravněná parkovací stání a další také podél komunikace ze severu, odkud se přesouvají kontejnery na druhou stranu. Do budoucna by měla být také zastavěna proluka na Frýdlantské ulici kde parkoviště rozměrově nevyhovuje a není zde vhodné.

Blok na severozápadním rohu náměstí

100%


Prostor před školou

Parčík před školou je dnes spíše nepřehledné místo, které není vhodné jako předprostor školy a zároveň dobře nepracuje s městskou strukturou. Místo je však důležité svou polohou a také jako prostor zeleně u dalších veřejných i bytových funkcí. Primárně navrhujeme spojení parku se školou tak, aby prostor před školou nebyl komunikací, ale chodníkem. I tak je možné prostor využívat k parkování pro zaměstnance nebo při odjezdu na školní výlet. Na osu vchodu je umístěna cesta a další diagonální osa je tvořena stávající cestou, kterou ještě prodlužuje. Posunujeme také přechod, což bylo možné po vytvoření plynulého oblouku místo nevhodného dvojitého zalomení na rohu. Díky tomu je možné umístit navíc tři parkovací stání. Důležité je také umístění kvalitního mobiliáře, který budou využívat především děti čekající před školou nebo jejich rodiče.

Prostor před školou

Situace 1:500

Blok s jedním domem

Na jižní straně bloku jsou dnes pěkné předzahrádky, zároveň zde však chybí logické propojení pro pěší pomocí chodníků, které určitě navrhujeme dodělat. Blok opět doplňuje nová výsadba po okrajích a na severní straně také na travnaté ploše. Za ulicí na severu navrhujeme opět dokončit chodníky a nabízí se zde také možnost několika nových stání. Některé předzahrádky je možné doplnit lavičkou pro sousedy.

Blok s jedním domem

Blok se hřištěm

Velice zajímavý blok který nabízí velký potenciál k rozvoji. Na západní straně, kde se zachovala původní struktura je možní ji doplnit jedním malým rodinným domem. Důležitá je samozřejmě prostupnost, které jsme se dotkli už u minulého bloku. Ta může být navíc doplněna o vnitroblokové mlatové cesty směřující k navrhovanému hřišti. Rovná plocha zde již existuje včetně terénního zlomu na jejím okraji, který navrhujeme využít pro sezení a výsadbu. Může zde vzniknout hřiště na parkour případně další prolézačky a místa pro dospívající. Hřiště navrhujeme z obou stran od domů oddělit listnatými stromy. Toto hřiště, které je velice důležité, protože ve městě téměř neexistuje místo pro mladé se může také umístit jinam například na plochu u Textilany případně k nádraží. Podél frýdlantské ulice je navržena nová řada aleje za chodníkem a tento prvek pokračuje dále směrem z města.

Blok se hřištěm

100%


Situace 1:500

Bloky naproti Textilaně

Malý blok s jedním domem na jižní straně může být doplněn prostorem pro parkování a stromy. Vzhledem k charakteru komunikace navrhujeme její zjednosměrnění což dovolí umístění více stání a zjednoduší také formu parkování. Velký blok proti areálu bývalé Textilany byl dříve zastavěn po okrajích rodinnými domy. Ty dnes již nedávají měřítkově takový smysl vzhledem k panelákům a zároveň možnosti výstavby v klidnějších místech. Proto zde navrhujeme do budoucna zástavbu řadovými nebo nízkými bytovými domy (3-4 podlaží). Zároveň podél obou bloků navrhuje protáhnout dvouřadou alej, která volné plochy krásně uzavře a učiní příjezd do města o mnoho atraktivnější. Před obchodem navrhujeme přepracovat koncepci parkování a dále umístit menší točnu a parkoviště pro autobusy a případně také osobní auta.

Bloky naproti Textilaně

Bytové domy nad Frýdlantskou

Tyto tři domy ukončují městskou zástavbu před areálem Textilany. Jsou obslouženy pomocí ulice Mánesova a dále slepými komunikacemi přímo před domy.  Nedostatek parkovacích míst zde řešíme především podél komunikace, ale také zkapacitněním počtu stání u nejnižšího domu. Naopak v místě důležitého prostupu v ose ulice Palackého místa rušíme. Tento prostor již pojednáváme spíše jako plochu parku, který na prostor navazuje ze severní strany.

Bytové domy nad Frýdlantskou

Park u Textilany

Dnes se jedná o plochu s jediným dětským hřištěm ve městě, které leží uprostřed volné plochy a na okraji obytné části. Důležitým prvkem pro zpříjemnění prostoru je výsadba stromů, která jednak místo vymezí oproti městské mřížce a pohledově bude lépe vypadat při příjezdu do města. Uvnitř prostoru se jedná o solitérní stromy, které nevrhají souvislý stín ale pro teplé dny ho poskytuje. Místo má také potenciál stát se vyhledávaným místem pro sport a volný čas pokud bude zrekonstruováno dnešní zarostlé hřiště a případně zde je také vhodné místo pro parkour a prvek pro kola.

100%


Situace 1:500

Zástavba u trati

U bodových bytových domů jsme opět identifikovali možná místa k rozšíření počtu parkovacích stání a jejich reorganizaci. Rozsáhlá travnatá plocha u domů by se mohla opět osázet stromy a případně doplnit jednoduchými přírodními prvky pro hraní dětí. V místě před přejezdem navrhujeme zpřehlednit komunikace a zmenšit zpevněnou plochu v křižovatce.

Zástavba u trati

Situace 1:500

Sportovní areál u sokola

Ne sportovní areál již existuje projekt, který transformuje jak plochu dnešních antukových hřišť tak prostor bývalého škvárového hřiště za nimi. Tento projekt se nám zdá zbytečně megalomanský a byli bychom spíše pro menší zásah v podobě nového multifunkčního hřiště a případného oválu vně hřiště. Tak bude možné zachovat větší část plochy přírodní, zlevnit projekt a zachovat jeho funkčnost. Zároveň se také zlepší prostupnost areálem a kolem budovy sokola. Parkování by mělo být řešeno spíše podélně naproti sokolu a ne přímo před budovou, kde by měl být příjemný prostor před vstupem.

Areál u sokola

Řešení prostor v okolí Lomnice

Dnes se jedná o trochu zapomenuté místo, která však leží u několika důležitých cest a zároveň u potoka, což je pro místo velkou hodnotou. Střetávají se zde směry z centra k singltreku a zároveň podél Lomnice ke koupališti. Především ve směru podél potoka vidíme velký potenciál ke zlepšení prostupnosti a proto zde navrhujeme zkratku přes obecní pozemky s lávkou a také místem k sezení. Zároveň opět doporučujeme vysazení stromů, které také pomohou zpříjemnit dnes nehostinné místo okolo garáží kde bývala porcelánka. Tu si můžeme připomenout například historickými fotografiemi místa nebo produktů zde vyráběných. Ideální by bylo zrušit poslední garáže uprostřed prostoru a vytvořit zde cestu pouze pro pěší a cyklisty s klidným charakterem, garáže jsou však soukromé.

Řešení prostor v okolí Lomnice

Park a nová zástavba u Lomnice

Jak již bylo několikrát zmíněno Lomnice může být pro město a jeho rozvoj velkou hodnotou a největší prostor pro zlepšení poskytuje právě plocha mezi Farním okrskem a Lomnicí. Navrhujeme zde  zástavbu rodinných domů v návaznosti na nedokončený blok s bývalým chudobincem. Tyto domy jsou koncipované jako dvojdomy což šetří místo a umožňuje stavět na hranici pozemku což také zlepšuje soukromí jednotlivých pozemků. Také se jedná o častou typologii použitou například u mnoha dělnických domků ve městě. Tuto zástavbu odděluje od parku u potoka komunikace lokálního významu, která však může být při potřebě obchvatu rozšířena a její trasa zůstane stejná.

Park samotný navrhujeme pojmout především jako klidné místo na rozhraní mezi volnou krajinou a městem. Rozhraním je Lomnice, která je hlavním prvkem v prostoru. Podél by měla vést cesta a kolem vody mohou být odpočinková místa, lavičky nebo hrací prvky související s vodou. Plocha parku by měla budit dojem louky okolo potoka, obohacenou o parkový mobiliář.

Situace 1:1000

Okolí hasičské zbrojnice

Následující skica řeší několik prostor v okolí hasičské zbrojnice. Prvním je místo přímo před ní, které je dnes pouze rozsáhlou asfaltovou plochou. To se nám zdá zbytečné a navrhujeme alespoň v části návrat zeleně a zasazení stromu, Tato intervence pomůže se zasakováním vody a prostor při horkých dnech bude ochlazovat.

Plácek pod hasičárnou se může stát příjemným pobytovým místem. Navrhujeme zde pracovat s potokem, který je dnes zatrubněný a vyvést ho alespoň v malém úseku zpět na povrch. V návaznosti na něj umístit stromy a také ohniště nebo místo k sezení například pro menší sešlost hasičů.

Poslední pojednanou plochou je trojúhelníkový volný prostor, který může být i lokálním centrem. Může zde být umístěna předzahrádka restaurace a umístěny nové stromy. Dnes je tento prostor ve špatném stavu což je škody, protože má velice příjemný a uzavřený charakter. Elektrické vedení bude pravděpodobně potřeba umístit pod zem.

Okolí hasičské zbrojnice

Prostor před hřištěm

Jedná se o jednoduchou úpravu prostoru spočívající ve vysazení stromů a umístění parkovacích míst na štěrkotrávníku mezi ně. Ta budou používána jen pro zápasy nebo jiné akce na fotbalovém hřišti. Možné je také rozšířit prostor zeleně a zúžit komunikaci jak je ukázáno na skice. Tento prostor se dnes zdá nevyužitý a ani vysazení stromů to nezmění, ideální by bylo využití části plochy pro nový rodinný dům/domy.

Prostor před hřištěm

Rozcestí za úřadem

Rozcestí za úřadem

Jedná se o velice zajímavý prostor ozvláštněný diagonální ulicí. Mohlo by se jednat pouze o minimální úpravu jedinečného prostoru. Vysazení solitérního stromu a umístění jednoduché přírodní lavičky by místu dodalo útulný charakter.

Řez klasickou ulicí

Řez klasickou ulicí

Pomocí schématických řezů ukazujeme, jak je možné ideálně pojmout příčný řez komunikací. Parkovací stání na jedné straně jsou doplněna stromy. Zároveň plocha stání může být z propustného materiálu, například zatravněné dlažby. Toto řešení je vhodné do ulic mezi rodinnými domy kde není taková poptávka po parkovacích stáních a díky tomu mohou být ulice příjemnější pro obyvatele i procházející.

Řez zklidněnou ulicí

Řez zklidněnou ulicí

Tento případ je pro ulice více vesnického charakteru a s menším zatížením. Jako velkou hodnotu vnímáme vegetaci v uličním profilu v podobě stromů a zatravněných stání, ale také klasický bezobrubníkový přechod do trávy, který bohužel pomalu mizí. Komunikace je obousměrná, ale velice úzká a je možné se vyhnout pouze v místech k tomu určených. Tento systém dovoluje umístění dostatku parkovacích míst a zároveň zachování příjemného charakteru komunikace.

Potenciál lázeňství

Potenciál jsme rozpracovali včetně ukázky jednotlivých objektů, které budou následovat. Základním konceptem je doplnění lázeňského trojúhelníku tak, aby Nové Město bylo plnohodnotným lázeňským místem, které z okolní měst lidé navštíví a zároveň se bude jednat o atraktivitu pro širokou veřejnost. Nebudou to další lázně, ale spíše rozvinutí tématu lázeňství ve městě a krajině. Základním rámcem je lázeňský okruh spojující náměstí, Městské lázně, Andělské prameny a Kyselku. Zároveň je důležité také vyznačit pěší propojení s Lázněmi Libverda.

Lázeňský okruh

Novoměstská kolonáda

Novoměstská kolonáda

Jedná de o cestu z náměstí ke kyselce, která může být pomocí jedinečných objektů po cestě pojata velice zajímavě a atraktivně. Na cestě jsme vytipovali zajímavá místa a pro ukázku naskicovali objekty, které by na nich mohly být. Jedná se o jednoduché dřevěné konstrukce, jejichž realizace by neměla být nákladná, ale zároveň cestu oživí a udělají zajímavou a poučnou.

Popis objektů

Objekt na náměstí vychází z rastru čtverců a mimo posezení informuje o kolonádě. Zatavení u kříže nad Novoměstským potokem pracuje s vodou a umisťuje informační panel přímo nad vodu. Zde může být popsáno jak kyselka vzniká. Informace by měli být vždy stručné a například ve spodní části interaktivní pro děti. Objekt na rozcestí pracuje se s oběma směry cest a zakomponovává houpačku, která je i druhým dílem ztužena. Při prvním kontaktu s volnou krajinou je umístěn velký rám, který jednak ukazuje pohled na kopce a lesy, ale také nabídne odpočinek před výstupem. Objekt na křížení cest umožňuje dozvědět se o obou důležitých prvcích v krajině a místo s výhledem nad vodárnou pracuje s průhledem skrz ocelové kroužky se střelkou podobně jako zaměřovač na střelné zbrani. Na každém potom může být napsáno kam ukazuje a člověk místo jednoduše odhalí. Další zastavení převážně v lese a u potoka mohou být pojata podobně, každé by mělo nějak pracovat s místem a zároveň se vztahovat k celku.

 

 

 

 

 

 

 

Největším nynějším lákadlem mimo singltreku je právě pramen Novoměstské Kyselky. Proto také navrhujeme vytvořit zajímavou cestu k ní a podpořit tak toto místo. Cíl cesty se však nachází zde a bylo by vhodné aby to místo reflektovalo. Obecně přírodní charakter zásahů a používání přírodních materiálů by měl být dodržen i zde což je ilustrováno právě přírodní texturou dřeva na mobiliáři a přístřešku, který je jinak pohledově velice zajímavý. Rekonstrukci by si zasloužily také stěny a samotné jímání a místo kde si lidé natáčejí vodu do láhví.

Dalším zajímavým místem je také hájek listnatých stromů za objektem, kam by se mohla rozšířit odpočinková zóna. Dále proti proudu by se měla obnovit cesta k druhému prameni, případně i do budoucna podchytit pramen třetí. Obecně však není třeba tolik zlepšovat, spíše se snažit o lepší splynutí místa s přírodou a potokem tekoucím hned vedle.

Ukázka objektů na kolonádě

Koupel Samuel

Andělské prameny

Dalším lázeňským potenciálem jsou radioaktivní andělské prameny, které jsou velice unikátní a mohou být využívány jako reálná lázeňská procedura, ale zároveň pro turisty s jednorázovým působením jako neškodná zajímavost. Na základě celého konceptu jsme se rozhodli navrhnout jednoduché přírodní objekty, které by místům dodaly na vážnosti a důležitosti a zároveň je zpříjemnily návštěvníkům.

Koupel Samuel

Vývěr zde tvoří rašelinné jezírko s radioaktivní vodou, které může být využíváno jednak jako chladná koupel, rašelinný zábal a také pro radioaktivitu vody. Zlepšujeme proto přístup k vodě a zároveň vytváříme laťovou stěnou soukromí od singltreku. Na druhou stranu si každý objektu rychle všimne. Na vertikální stěnu navazuje lavička jednak k posezení, ale také k odložení oblečení před koupelí.

Pramen Rafael

Pramen Rafael

Pramen Rafael je dnes asi nejnavštěvovanějším z míst hlavně proto, že je přímo u singltreku. Zároveň je o mnoho vydatnější než Michael. Charakter místa ponecháváme stejný, jen opět zlepšujeme přístup k vodě – pramenu a potůčku vedoucímu od něho. Dřevěná terasa vedoucí od vody je ukončena lavičkou z masivního dřeva, která umožní odpočinek u vody stejně jako dřevěná terasa. Měl by zde být také jednoduchý stojan na kola, kde je možné zavěsit kola za sedlo.

Pramen Michael

Pramen Michael

Pramen je umístěn v mírné prohlubni oproti okolnímu terénu což vytváří zajímavý chráněný prostor. Toho jsme využili a vytvořili uzavřené klidné místo. Pramen je také nejdále od singltreku a i proto je jeho kidnější charakter a režim výhodou. Bude se jednat o kontemplativní místo se zurčící vodou posezením na okraji kruhu a kamennými schůdky dolů do prostoru. Pramen je také nejradioaktivnější a v tomto předčí i ty v lázních Jáchymov.

Lázeňský park

skicované nápady pro místo: Lázeňský park

Městské lázně jsou jednou z nejzajímavějších a nejhodnotnějších budov ve městě a vzhledem k rozpracovávání potenciálu lázeňství tvoří velkou hodnotu. Bohužel jsou uzavřeny hodně samy do sebe a navíc ještě zezadu uzavřeny parkovištěm. I přes to rozhodně v první fázi doporučujeme využít zahrady minimálně k vytvoření zázemí pro hosty. Například, venkovní sauny, koupelí a také přístřešku s grilem. V další fázi, kdy půjde o rozpracování potenciálu dále by se na městských pozemcích mohl vytvořit lázeňský park, který bude obsahovat objekty související s lázeňstvím a lázeňskými procedurami. Park může být na noc zavírán a být spíše součástí městských lázní. Zároveň se bude jednat o příjemné propojení a nové plochy zeleně s vysokou kvalitou.

lázeňský park a různými druhy terapie a relaxace

Objekty v parku

Stará Slezská cesta

Jedná se o důležitou historickou cestu, která má zároveň velký turistický potenciál. Cesta vede ve velice pohledově bohatém místě nad městem a vlastně ho také propojuje s Ludvíkovem. Zároveň také propojuje dva potenciály hornictví a lázeňství. Navrhujeme proto všechny tyto možnosti využít a cestu jednak v maximální míře obnovit a zprostupnit a zároveň ji doplnit o zajímavé objekty, které zpříjemní cestu po ní a mohou také informovat o okolní krajině a historii.

Skica Slezské cesty

Hornictví

Hornictví je velkým potenciálem místa a také tématem velice úzce spjatým s jeho historií. Na kopcích v okolí existuje mnoho pozůstatků této činnosti, které jsou většinou očím pozorovatele skryté. Pracujeme zde s návrhem Okrašlovacího spolku NMpS, který je velice detailní co se týká trasování cest a znalostí prostředí a důležitých míst. Pro návrh jsou důležité dva aspekty a to značení hornických okruhů a zpřístupnění štol Světluše a Beránek Boží. Ke zpřístupnění se také váže možnost vybudovat skanzen nebo alespoň jisté zázemí a centrální místo hornické tématiky. Obecně lze říci, že ideální je samozřejmě vytvořit jak okruhy tak zpřístupnění, nicméně je možné i rozdělení na fáze. Při zpřístupnění je určitě vhodné také investovat více do okolí štol a především objektů po cestě k nim. Při budování okruhů se zaměřit opět na zajímavost zastavení aby byla více interaktivní a zábavnější pro děti jak tomu je u nových naučných stezek. Ozvláštněním může být například průhledný obraz pouze s čárově vyznačenou historickou podobou přes který je možné vidět například stávající hornickou cestu, drtírnu a podobně.

Na obrázku níže jsou schématicky ukázány navrhované okruhy, které jsou velice vhodně napojeny na důležitá místa a také navzájem pomocí i dnes hojně využívaných cest.

Schéma hornických okruhů

Vizuální identita města

Jak již bylo zmíněno město by mělo zapracovat na svém vizuálním jazyku, pomocí kterého může nalákat nové turisty a také pomůže zlepšit sounáležitost obyvatel s městem. Ten se neprojeví pouze formou loga, ale také použitím vizuálního stylu na webu a také v terénu na informačních tabulích a obecně ve veřejném prostoru města.  Zpracování vizuálního stylu je velice komplexní a nezahrnuje pouze návrh loga, ale spíše celý manuál jak s jednotlivými prvky pracovat. Tento návrh provádí grafik a náš koncept je pouze ukázkou jak může výsledek vypadat.

Návrh vychází ze struktury městského jádra – devíti pravidelných čtverců. S těmi je dále pracováno společně s textem a grafickou zkratkou smrku, která je propsána i do textu. Zvolená grafika dovoluje dále pracovat s umisťováním různých piktogramů ve čtvercovém rastru případně s používáním barev textu nebo podkladu.

Místa v okolí

U rybízu

I dnes se jedná o oblíbené místo nad městem. Prostor nad alejí a pod vzrostlými buky se ideálně hodí jako cíl nebo zastavení na krátké procházce, ale také díky blízkosti města k posezení u ohně nebo vychutnání si výhledu. Místo mohou využít také cyklisté z blízkého singltreku nebo cyklostezky. Navrhujeme zde jednak lavičku před prvním stromem a také stůl s lavicemi a ohniště pro trávení delšího času.

Odpočinkové místo pod buky

Schéma obory

Bývalá obora

Les severně od města, konkrétně jeho západní část bývala dříve oborou, což je ještě stále patrné pravidelnými průseky kde dříve byly a v některých případech jsou i dnes cesty. I v dalších částech lesa jsou dlouhé rovné cesty, které dovolují poznat rozsáhlost lesa. Ohraničení obory je sice dávno pryč, ale určitě by stálo za to snažit se zachovat alespoň rovné cesty a například je doplnit o odlišné stromy po okrajích a do rozcestí nebo důležitých míst umístit odpočinková místa, která ocení nejen návštěvníci singltreku. Centrem obory je kruhový prostor s několika modříny uprostřed kde je dnes také přístřešek. Volný prostor by se měl vyčistit a ponechat plochu travnatou pouze s modříny uprostřed. Ty je vhodné postupně doplňovat. Ve volném prostoru okolo nich navrhujeme umístit například nějaké workoutové prvky, které mohou být také pouze přírodní z kmenů a kůlů. Množné je také vytvořit dovednostní dráhu pro kola – úzká prkna, menší překážky a podobně. Altán mezi modříny je hodně skrytý a zapuštěný. Do budoucna až tento doslouží navrhujeme umístit pouze podium případně altán kruhový, který se do místa bude více hodit.

Střed obory

Kříž na slezské cestě

Kříž na slezské cestě

Slezskou cestu jsme již ukazovali společně s propojeními. Podobně jako toto místo – formou stolu , lavičky, houpačky nebo jiného prvku doporučujeme pojednat i další zajímavá místa v katastru. V tomto konkrétním případě se jedná o místo za obcí u dominantních stromů se silnou atmosférou, kde lidé budou rádi trávit čas odpočinku při procházce nebo při výletě i odjinud než z města.

Rozcestí v Ludvíkově

Ludvíkov rozcestí

Vhodnými místy k umístění posezení nebo informací o místě jsou rozcestí. U tohoto konkrétního navrhujeme přehledně označit cíle, kam se dá po cestách dostat a také zde umisťujeme přírodní lavičku k dominantnímu stromu. Rozcestí byla vždy místem odpočinku, případně rozhodování se.

Ludvíkov centrum

Ludvíkov je velice zajímavou obcí, která zde byla dříve než Nové Město. Právě sem přišli i první horníci a je zde také poutní kostel sv. Petra a Pavla. Obec je velice ovlivněná především údolím a Ludvíkovským potokem okolo kterého je organicky rozmístěna většina stavení. Ludvíkov nikdy neměl silné centrum vzhledem k jeho podlouhlosti, nicméně i dnes existuje centrální část před knihovnou a v okolí nádrže. Chtěli bychom tuto centralitu podpořit zmenšením bariér a také propojením prostoru před kostelem, který je od centra odcloněn vegetací. Jsou zde krásné vzrostlé stromy, které vhodně doplňují historickou stavbu kostela, ale v určitých místech by se mělo vyčistit keřoví a prostory vizuálně spojit. Právě v prostoru pod kostelem by mohlo být menší dřevěné podium mezi stromy a k němu by také mohla vést lávka přes náhon.

Ludvíkov centrum

Hajniště

Hajniště má oproti Ludvíkovu nevýhodu, že jím prochází hlavní komunikace. Zároveň zde město vlastní velice málo pozemků a proto je zde vytvoření alespoň malého, lokálního centra těžší. Rozhodli jsme se zvolit místo blízko nádraží a stranou hlavní silnice. Pozemek je bohužel soukromý, nicméně jeho změna je minimální, jde o vysazení stromů, umístění laviček a ohniště a případné předzahrádky restaurace. Místo je také blízko cesty potenciálně vedoucí k Novému Městu. Alternativou může být prostor vedle dominantního domu čp. 57, který patří městu.

Za obcí směrem na sever a západ jsou plochy bývalých rybníků, které by bylo vhodné a možné revitalizovat a také kolem nich udělat zajímavá odpočinková místa v přírodě,

Nápady v googlemapě

Součástí analytické fáze je i zaznamenávání nápadů z procházení do googlemapy formou textu. Ty je možné si prohlédnout v mapě přístupné přes odkaz na obrázku vedle. Jsou zde zaneseny pouze jednoduché texty, které byly rozpracovány pouze u míst výše. To neznamená, že není možné se některým dalším věnovat, ani že nemohou být zahrnuta další.

Strategický plán rozvoje města

50°55′30″ S. Š., 15°13′46″ V. D.

On-line verze:

https://nmps.cityupgrade.cz

Vypracoval

Jiří Rákosník

Vypracoval

Ivo Pavlík

City Upgrade